|
|
Washing the mouth of a kettledrum
Koubková, Evelyne ; Ahn, Gregor (vedoucí práce) ; Antalík, Dalibor (oponent)
Cílem práce je analyzovat konkrétní rituální prvek, tzv. omývání úst, objevující se v mnoha rozmanitých rituálech starověké Mezopotámie a jeho vliv na status rituálního objektu. Namísto zobecňování funkce tohoto prvku na základě eponymního Rituálu omývání úst pro uvedení kultických soch se práce tomuto rituálnímu aktu věnuje v celé šíři jeho užití. Autorka předpokládá silně metaforický charakter omývání úst a analyzuje koncept čistoty stojící v jeho základu. Zároveň pozoruje modifikace jeho významu v závislosti na rituálním kontextu a nabízí jejich typologii. Následná případová studie je věnována Rituálu pro potažení tympánu. Detailní analýza pramenů odkrývá možný vývoj rituální tradice i podobnosti tohoto rituálu s Rituálem omývání úst. Tento zvláštní vztah je zkoumán jako případ interrituality, konceptu navrženého Burkhardem Gladigowem. Božského statusu tympánu je dosaženo prostřednictvím rituálu, který záměrně využívá prvky běžné v rituálním uvádění kultických soch. Zvláštní postavení, které se tympánu dostalo v seleukovském Uruku, je uvedeno do souvislosti se širšími společensko-historickými změnami. Nabízená interpretace se tak metodologicky opírá o performativní přístup k rituálům, který akcentuje jejich dynamickou podobu a vztah ke společnosti. Diskuse o mezopotámském konceptu božství a...
|
|
|
Motiv potopy v písemnictví starověké Mezopotámie
Koubková, Evelyne ; Čech, Pavel (vedoucí práce) ; Antalík, Dalibor (oponent)
Předkládaná práce se zabývá motivem potopy v písemnictví starověké Mezopotámie od 2.tis. př.n.l. do 2.st. př.n.l., kdy se opakovaně objevuje v nejrůznějších typech textů. Kromě různých verzí mytického narativu o potopě se věnuji královským seznamům, především Sumerskému královskému seznamu, v němž potopa figuruje, a pramenům o předpotopních králích. Ve zvláštní kapitole se zabývám tradicí o mudrcích (apkallu), kteří jsou někdy situováni před potopu. Ukazuje se, že společným rysem všech zahrnutých pramenů je pojetí potopy jako časového mezníku. Jeho důležitost nepramení z oddělování kvalitativně odlišných časových úseků, ale z možnosti tento mezník překlenout. Pomocí antropologického konceptu antistruktury vysvětluji potopu jako vlom chaosu, který dokáže řád posílit a upevnit. Zabývám se také bohem Eou, který je s potopou nedílně spjatý, a ukazuji jeho úlohu v pantheonu jako analogickou k roli potopy.
|
|
|
Otroctví starověké Mezopotámie jako společenský fenomén.
PAROBKOVÁ, Ivana
Hlavním tématem práce je zkoumání fenoménu otroctví starověké Mezopotámie z různých hledisek. Konkrétní průzkum tohoto jevu uvozuje popis oblasti a dějinné pozadí, v němž se veškeré dění odehrává. Prvním hlediskem je otroctví v rámci společenského uspořádání, dále jsou zde vykresleny příčiny vzniku tohoto jevu a také je otroctví podrobeno zkoumání v rámci různých zákonodárných pramenů. Společenské uspořádaní je rozděleno do tří skupin, které se navzájem ovlivňují a dochází v rámci nich k určité omezené mobilitě. Příčinami vzniku otroctví je poté soubor socioekonomických skutečností. Pro úplné vykreslení zmíněného jevu je v práci zobrazen vývoj společnosti v zákonech, kdy se více uvolňují přísná pravidla a otroci dosahují často lepšího postavení než svobodní občané.
|
host ::
RSS.